139. klub kmene dospělých

První zmínky o táborských oldskautech se vztahují do období před rokem 1939. Od té doby v Táboře klub OS fungoval po každé obnově Junáka, někdy aktivnější, jindy s činností sporadickou.

Po Sametové revoluci, 3. 2. 1990 na schůzce v Masarykově domově, za účasti více jak 60 členů, byl opět 9. oddíl OS obnoven, později přečíslován na 139. OS klub a stal se nedílnou součástí střediska 01 Tábor.

Z počátku se klub věnoval přímé pomoci oddílům, jeho členové byli činovníky střediskové a okresní rady, organizovali rádcovské, čekatelské i vůdcovské kurzy a zkoušky, podíleli na přípravě střediskových her.

Historická skupina klubu zpracovala Kroniku táborského skautingu a uspořádala vlastní archiv.

Schůzky se, s ohledem na velký počet členů, konaly v sále Masarykova domova, v zasedací místnosti v přízemí MěÚ Tábor a v prostorách Gymnázia. Později se klub scházel v klubovně na Žižkově baště. Dnes má zázemí ve Skautském domě.

Když dětské oddíly začaly pracovat zcela samostatně, zaměřila se rada klubu více na přípravu programu pro vlastní členy – seniory. V zimních měsících byly pořádány besedy věnované sebevzdělávání.

S příchodem jara se činnost přesouvá více do přírody. Ve svátek Svatého Jiří – patrona skautů, se každoročně schází u táborového ohně. Od května do září pořádají vycházky, ikdyž těch v posledních letech s ohledem na věk ubývá. Nejoblíbenějšími místy bývaly Stříbrné Hutě, Kozí Hrádek, Příběnice. A právě na ty, kam táborští skauti chodí o Štědrém dnu, dodnes vyráží i jejich zástupci. V létě dle možností navštěvovali a navštěvují naše tábory, kde jsou vítanými a váženými hosty. Můžete je ale potkávat i na výstavách, koncertech, v divadle a galeriích. V jejich řadách bylo a je několik výtvarníků, takže nikoho nepřekvapí, že se, především sestry, věnují rukodělným činnostem. Vyrábí překrásné věci a jejich prodejem získávají prostředky na činnost a především na charitu.

V minulosti náš klub OS uspořádal několik zahraničních zájezdů. Společně navštívili Paříž, Vídeň, Alpy. Byli v Anglii, Itálii, Švýcarsku a Holandsku. Hostili zahraniční a československé exilové skauty v Táboře.

Nezapomenutelná jsou všechna meziklubová setkání s oldskauty ze Strakonic, Písku a Prachatic plná soutěžení, scének, recese a dobré zábavy.

V klubu se vždy hodně zpívalo a muzicírovalo. OS mají svůj zpěvník, který stále doplňují a který uchovává vlastní texty, které odráží události a nálady života oldskautského.

V současnosti, s ohledem na věk členů, se činnost klubu kmene dospělých, jak se oldskautům po novu říká, omezuje na pravidelné schůzky s volnějším programem. Pořádají táboráky, občas výlety. Část, především členek, aktivně navštěvuje kulturní a společenské akce, pomáhá při charitativních akcích. Klub udržuje kontakty s těmi, kteří se již nemohou ze zdravotních a věkových důvodů, účastnit pravidelné činnosti. Jeho zástupci je navštěvují a nikdy nezapomenou na žádné životní jubileum svých členů, které střídmě oslaví společným setkáním s pohoštěním a oslavencům předávají krásná, ručně malovaná přání.

Členové klubu bdí nad tradicí táborského skautingu, pečují o archiv a dle možností ho rozšiřují. Mladším činovníkům a středisku jsou stále ochotni pomáhat a čím dál častěji jsou vyhledávanými pamětníky, kteří těm mladším předávají historický odkaz. V řadách členů klubu v minulosti bylo a je několik nositelů těch nejvyšších skautských vyznamenání, mnozí jsou členy čestného Svojsíkova oddílu. Dvěma z členů byla udělena i cena města Tábora.

139. klub KD si pečlivě vede kroniky, které byly v celorepublikové soutěži označeny jako nelepší. Má svůj prapor, který zhotovila sestra Hajoška – Hanka Jančíková a vlastní znak, který navrhl bratr Eda Pelikán. Činnost klubu je otevřená i rodinným příslušníkům a všem dalším zájemcům.

Vedoucí oddílu

Hanka Jančíková - Hájoška

Klubovna

Skautský dům - Budějovická 990, Tábor (naproti lékárně U svaté Anny)