Historie skautingu v Táboře

Po vzniku Československa roku 1919 bylo v Táboře založeno skautské sdružení, o jehož vznik se zasloužil JUDr. Emanuel Chalupný. Ten se narodil v Táboře 14.12.1879. Po absolvování táborského gymnasia vystudoval práva na české universitě v Praze. Tam na něho zapůsobil svými názory především profesor T.G.Masaryk, později náš první prezident. Pod jeho vlivem se Chalupný začal zabývat sociologií, vědou o společnosti a společenských jevech. Ze vztahu k duchovní kultuře, tělesné výchově a k přírodě vyplynul i jeho zájem o skauting, který všechny tyto prvky v sobě slučoval. Proto souhlasil s návrhem Dr. Alice Masarykové, která při návštěvě Tábora na schůzi spolku Zora, doporučovala skauting jako vhodnou formu péče o mládež a slíbil, že se postará o založení skautského odboru při táborském Sokole.

Podobně jako A.B.Svojsík snažil se i Chalupný o skloubení výchovy skautské se sokolskou, ale stejně jako on narazil na nepochopení, a tak se v roce 1922 skautský sbor v Táboře osamostatnil. Po celou dobu svého života byl bratr Chalupný vedoucí osobností táborského skautingu a zastával přední funkce v okrese a později i v oblasti. Skautský odbor se rychle rozvíjel.

Již v červnu 1919 vznikl i skautský oddíl děvčat Sokola a v roce 1920 také dětská družina Žabek. V roce 1920 bylo založeno místní sdružení přátel skautingu. Činnost táborských skautů brzy přesáhla hranice města. Až do roku 1929 fungoval dívčí oddíl pod vede-ním Lídy Hantákové. Po počáteční euforii přichází po roce 1931 úbytek členů a celkový útlum. Důvodem byla hospodářská krize, pracoval pouze jeden chlapecký a jeden dívčí oddíl. V roce 1937 však vznikají další dva oddíly a v r. 1939 je již registrováno 230 chlapců a 180 dívek.

Po obsazení Čech a Moravy a vzniku Protektorátu v březnu 1939 bylo skautského hnutí postupně likvidováno, k oficiál-nímu rozpuštění došlo 28. 10. 1940. Letní tábory v roce 1940 byly postaveny, ale některé nebyly dokončeny. Někteří vůdci byli včas varováni před připravovanou akcí gestapa a tábory dobrovolně ukončili ještě před zásahem. Další tábory byly v časných ranních hodinách přepadeny gestapem a násilně likvidovány, táborové vybavení zabaveno a účastníci v nedostatečném oblečení pak vyslýcháni tři dny táborským gestapem a zadržováni včetně dětí ve sklepení budovy gestapa. V období druhé světové války se i táborští skauti aktivně zapojili do odbojové činnosti. Tři z nich položili svůj život za svobodu. Po válce byli in memoriam vyznamenání zlatým stupněm Junáckého kříže za vlast 1939 – 1945. Prapor táborských skautů byl při slavnostech v Mnichu dekorován Československým válečným křížem.

Po skončení okupace byla v Táboře ihned v roce 1945 skautská organizace znovuvzkříšena. Vzniklo 16 oddílů ve dvou chlapeckých a jednom dívčím středisku. Rozvíjela se bohatá skautská činnost, nadšení členové neúnavně pracovali. Akce byly zaměřeny na veřejně prospěšné práce, vycházel pravidelný měsíčník Táborák. Postupně se však početní stav snižoval v důsledku politických událostí a celkového utlumení činnosti Junáka. Po letních táborech v roce 1948 bylo hnutí dne 28. 10. 1948 podruhé násilně rozpuštěno. Jedinou skauty organizovanou činností zůstaly štědrodenní pochody na Příběnice. Tradice, která trvá od roku 1903 nepřetržitě dodnes. Po zákazu Junáka došlo na Táborsku k naprostému útlumu skautského hnutí. Dne 27. 5. 1958 zemřel Emanuel Chalupný, jeho pohřeb na klokotském hřbitově se stal určitou skautskou manifestací. V roce 1964 vznikl při ODPM v Táboře zájmový oddíl Zálesáci, který prováděl utajenou skautskou výchovu a měl i svojí vlastní klubovnu.

V dubnu 1968 začala druhá obnova skautingu v Táboře. Nastal opět velký příliv nových členů, střediska měla dostatek činovníků. Navázalo se na původní činnost, byly získávány nové klubovny, skauting měl velkou podporu městských orgánů. Ve městě byla ustanovena dvě střediska – chlapecké a dívčí.

V letech 1971-75 pracovala při ODPM pionýrská skupina Jana Žižky z Trocnova, kterou založili táborští skautští činovníci, aby v duchu poselství náčelníka Junáka neopustili děti a mládež ve svých oddílech a aby dokončili započatou práci. Oddíly se specializovaly na zálesáctví, tábornictví a vodní turistiku. Okresní vedení PO o utajené skautské činnosti vědělo, ale nikdy proti ní nepodniklo razantní kroky. Po zastavení činnosti v roce 1971 se také starší skauti a roveři z různých oddílů spojovali do trampských osad a pokračovali v činnosti.

V roce 1982 začíná skupinka rodičů, převážně bývalých skautů, organizovat letní tábory rodičů s dětmi v duchu skautských táborů. Na jaře 1983 vzniká klukovské společenství Trilobiti, v roce 1985 je založen skautský klub Širokko, který pravidelně pořádá velké večerní hry Hon na Širokka. V roce 1987 byla v Táboře uskutečněna beseda se spisovatelem a legendárním skautským vůdcem Jaroslavem Foglarem za velké účasti veřejnosti, přestože akce měla zakázanou propagaci. Organizátory byli členové klubu Širokko a Trilobiti pod hlavičkou svazácké organizace táborského gymnázia.

22.11.1989 vyhlásil z popudu táborských studentů při jejich druhé manifestaci na Žižkově náměstí bratr Jaromír Šimek třetí obnovu Junáka v Táboře za nadšeného souhlasu přítomných občanů. Do obnovené práce se spontánně hlásilo mnoho přítomných a hned byla zahájena příprava na nábor nových členů a na zakládání nových oddílů. Počátkem roku 1990 jsou ustavena dvě střediska, 1.chlapecké a 2.dívčí, která čítala přes 400 dětí. Byla otevřena I. skautská výstava ve svobodném Československu a táborští skauti pořádali pietní setkání více jak 1200 skautů a skautek u hrobu prezidenta Beneše.

Táborští skauti ve všech historických obdobích sehráli významnou roli i na poli celorepublikového skautingu. Aktivně se účastnili celonárodních i mezinárodních srazů, vyjížděli na zahraniční akce, pomáhali na veřejných akcích, konali službu republice.

I dnešní táborské středisko Kalich je nepřehlédnutelnou složkou Junáka. Táborští pořádají zahraniční expedice, každoročně mají více jak 8 letních táborů. Aktivně se účastní skautských všestranných branných závodů, odkud přiváží nejcennější ocenění. V roce 2007 dokonce sami pořádali celonárodní finále závodů. Mimo to pravidelně hostí zahraniční skautské výpravy a v 9 oddílech se věnují pravidelné činnosti. V roce 2011 uspořádali krajské závody a v září 2012, na své základně Lišky u Bechyně, sami organizovali jihočeský sraz skautů, který byl hodnocen jako velmi zdařilý.

Středisko Junáka Kalich Tábor dnes registruje přes 350 členů v deseti oddílech. Vedoucí všech oddílů mají požadovanou kvalifikaci a veškerou činnost provádí bezplatně jako dobrovolníci.