100 let skautingu v Táboře

Psal se rok 1929, když táborští skauti slavili 10 let od založení místního skautského sboru. V roce 2019 my, jejich následovníci, slavíme 100. výročí a s vděčností vzpomínáme těch, kteří prošlapávali naší junáckou stezku. Vzpomínáme na ty, které jsme ještě měli možnost poznat osobně, na ty, o kterých nám ti starší vyprávěli, ale i na ty, jejichž tváře známe jen ze zažloutlých stránek našich nejstarších kronik. Jsme jim vděčni za to, že se té tehdejší novoty ve výchově mládeže nezalekli, přijali ji za svou a po celé generace ji opečovávali a rozvíjeli. Tím snad i nevědomky položili ty nejlepší základy našeho současného bytí.

Historie táborského skautingu obsahuje jména mužů a žen věrných skautským ideálům, kteří svou činovnickou službou předávali celé generace mládeži to nejlepší, co skauting může nabídnout. Myšlenky a činy mnohých z nich přesáhly i za hranice města a ovlivnily směřování celého českého skautingu. I na to jsme dnes hrdí.

Mužem číslo jedna pro nás navždy zůstane bratr Emanuel Chalupný, kterého považujeme za zakladatele skautské organizace v Táboře a o kterém v našem vyprávění stoletého příběhu ještě několikrát uslyšíte.

Máme-li ale být poctiví k historii, pak nejstarší potvrzenou zmínkou o existenci junáckých myšlenek v Táboře je dopis jedné maminky, paní Müllerové, která už 9. dubna 1913 psala br. Svojsíkovi, že jejího syna „Karla věc velice láká a zajímá“ a tou "věcí" myslela skauting. Ze zápisníku bratra Svojsíka pak následně můžeme vyčíst, že o prázdninách toho roku se s Karlem, synem okresního inspektora z Tábora, počítalo pro letní táboření. A díky tomu můžeme téměř s jistotou říci, že známe jméno prvního táborského skauta …

Pojďte se s námi zaposlouchat do tohoto poutavého příběhu a zároveň pojďte psát jeho další kapitoly.